Váš košík je aktuálně prázdný!
O mikrobiomu s Petrem Ryšávkou: Naše tělo je mikrobiální vesmír
Váha tělesné mikrobioty člověka se podobá váze jeho mozku – kolem 1 kilogramu. A stejně jako mozek nás i řídí. Jak podpořit tyto nevědomé procesy směrem k pevnému fyzickému a psychickému zdraví? Za co všechno mikrobiom vlastně může? A proč má velký léčebný potenciál transplantace vlastního střevního mikrobiomu? O tom všem mluví přední český odborník na toto téma, RNDr. Petr
Ryšávka, Ph.D.
Mikrobiom každého člověka je unikátní stejně jako otisk jeho prstu. Lze tedy vůbec vydefinovat, co je zdravý mikrobiom?
V určitých parametrech ano. Když se například díváme na obsah bakteriálních skupin, které jsou zodpovědné za štíhlost, obezitu, nebo třeba rozvoj zánětu. Kdybychom na to nahlíželi v konceptu celého mikrobiomu, který má 300 až 500 bakteriálních druhů, tak zde to ve všech detailech neumíme. Proto asi Česká mikrobiomová společnost říká, že vydefinovat zdravý mikrobiom nelze. Vůči tomu bych se ale vyhradil. Všechny odborné studie a literatura ukazují na úzus, v rámci kterého můžeme říci, co je pro dobře fungující mikrobiom normální a co je již za hranou.

Jak tedy poznáme, že je rovnováha našeho mikrobiomu narušena, tedy v dysbióze?
Základním ukazatelem je trávení. Jestli trpíme na bolesti břicha, průjem, nadýmání. Druhým je pak pohled na sebe do zrcadla, protože kůže je odrazem mikrobiomu. Pokud máte ekzém případně atopickou dermatitidu, kde není zjevná příčina, jedná se o důsledek narušené rovnováhy střevního mikrobiomu.
Do čeho, kromě trávení a pokožky, ještě mikrobiom promlouvá?
Jednoduše do všeho. Bakterie jsou totiž nedílnou součástí našeho těla. Mikrobiom se odráží třeba i v tom, jestli jsme v psychické pohodě, nebo depresi, jestli žena prožije hladký, či bouřlivý přechod, do vývoje svalové hmoty, schopnosti vstřebávat vitamíny…
Strava bohatá na vlákninu, fermentované potraviny – co dalšího pro zdravý mikrobiom můžeme dělat?
Kvalitní strava je opravdu klíčová. Čím mikrobiom krmíme, tím určujeme, jaké bakterie se ve střevě budou množit a jaká bude jejich kompozice. Dalšími věcmi vás asi také úplně nepřekvapím. Dostatek spánku, dobrý pitný režim a také pohyb. I když bakterie kultivujeme v laboratoři, musíme je během procesu protřepávat, aby fermentace probíhala efektivně. Pro člověka stačí třeba procházka v rychlejším tempu.
Kdy je vhodné uvažovat o suplementaci probiotiky? Nebo v dnešní době, kdy se životní styl podepisuje i na kvalitě našeho mikrobiomu, je doporučujete užívat na pravidelné bázi?
Probiotika užívám pravidelně, stejně tak lidé v mém okolí. Není to nezbytnost, ale určitě to není nebezpečné, jak se občas někde doslechneme. Probiotika jsou vlastně takové jogurtové kultury izolované z člověka, vše je řádně testováno a není čeho se bát. Pokud probiotika na pravidelné bázi neužíváte, doporučuji udělat si probiotickou kůru, takový refresh, jednou za čtvrt roku. Představte si, že jíte super zdravý jogurt v tobolkách. Oproti jogurtu, kde s přibližováním se k datu spotřeby kultury vymírají, je v tobolkách najdete v lyofilizované formě, připravené se aktivovat právě tehdy, když je potřeba.
Co když již probiotika nestačí? V jaké situaci se volí transplantace střevního mikrobiomu?
Momentálně je schváleno pro léčbu klostridiové infekce, onemocnění způsobené toxinem bakterie clostridium difficile. Ta napadá střevní mikrobiom oslabených lidí, například pacienty po antibiotické léčbě, kteří měli dlouhodobě narušenou rovnováhu mikrobiomu. Potenciál této terapie je však výrazně vyšší. Předmětem studií a výzkumů je možnost využití pro léčbu zánětů, deprese, po onkologické léčbě. Pole využití se nabízí opravdu široké.
Proč je transplantace vlastního mikrobiomu nejbezpečnější varianta?
Mikrobiom nelze nikdy zcela detailně popsat, proto nikdy nevíte, co vše od dárce dostáváte. V roce 2019 přinesla americká média informaci, že jeden z pacientů během klinické studie po fekální transplantaci dokonce zemřel. Bylo to kvůli tomu, že dárci nebyli dostatečně testováni na patogeny, což se již samozřejmě neděje. I tak si však transplantací od dárce můžete vyřešit jeden problém, ale zároveň získat vyšší sklon či riziko obezity, deprese či rakoviny tlustého střeva. Kdežto autotransplantace vlastního mikrobiomu z doby, kdy byl člověk zdravý, dokáže navrátit přesně tu rovnováhu, kterou vaše tělo pro zdravé fungování potřebuje.
Většina lidí si s mikrobiomem spojí zažívací trakt, kde všude v těle jej však ještě máme? Jaký je mezi těmito mikrobiomy vzájemný vztah?
Mikrobiom máme v každé či na každé části těla, kam se mikroorganismy, tedy bakterie, viry, kvasinky a paraziti, dostanou. Primárně jsou to tedy střeva, ale svůj mikrobiom má i žaludek, jícen, plíce, dutina ústní, nos, kůže, oční bulva, urogenitální trakt, tedy pochva či varlata. V patologických
případech se objevuje i mikrobiom krve, kam bakterie prochází, či mozku.
Vzájemný vztah je vždy velmi těsný, krásně to jde vidět na příkladu orálního a střevního mikrobiomu. Pokud se snažíte léčit střeva, ale máte záněty v ústech, je efekt pojídání i sebelepších probiotik velmi limitovaný. Ve slinách z úst totiž každý den spolknete až 100 miliard patogenních bakterií, což je, přeneseno do hmotné představy, takových deset tobolek silných probiotik. Jen během jednoho dne! Proto je hygiena dutiny ústní opravdu velmi důležitá a mezizubní kartáček by měl být základem při čistění. Střevní mikrobiom je úzce spojen třeba i s kůží. Ve sprše či při koupeli se mikrobiom z intimních partií přirozeně rozšíří po kůži celého těla, takže na ní můžeme najít stejné bakterie.
Co vás na světě mikrobiomu nejvíce fascinuje?
Tak jako astronoma fascinuje při zkoumání vesmíru nekonečnost, obrovský rozsah a nevědomost, která se k němu vztahuje, tak přesně to fascinuje mě na světě mikrobiomu. Je to takový vnitřní vesmír, který nás řídí, ovlivňuje naše životy a také o něm víme jen zlomeček. Kromě nekonečné možnosti něco objevovat je však v případě mikrobiomu i možnost něco přímo ovlivnit, a to mě velmi baví.
Netajíte se tím, že při vývoji na sobě testujete připravované preparáty. Prozradíte také, jak o svůj mikrobiom pečujete na denní bázi?
To je pravda. Jsem 100procentně zarytým příznivcem probiotik, pořád něco zobu a zkouším na sobě nové kmeny. Základ je však, jak jsem již říkal, v jídelníčku. Soustředím se na dostatečný příjem rozpustné vlákniny, kterou si přidávám každý den do jídelníčku. Několikrát týdně konzumuji ovesné vločky ve formě kaše, to je pro mě základní pokrm pro zdravý mikrobiom. Rád také chodím na procházky s naším psem, občas si i pohodově zaběhám a v létě nechybí pravidelné plavání. Ale jsem také jen člověk – když zrovna cestuji a nestíhám kvalitní oběd, tak si na benzince přibrzdím na XXL hot-dog, který zapiji vodou a někdy i kolou 😊. Trápit se v takových chvílích ještě zbytečně hladem, to není potřeba.
RNDr. Petr Ryšávka, Ph.D.
Velký rozhled v mikrometrickém světě. Petr Ryšávka vystudoval obor genetika a molekulární biologii na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 2008, kdy se začal věnovat výzkumu v oblasti mikrobiomu, stojí za vývojem více než 40 preparátů a řadou patentů a užitných vzorů. Mezi nejznámější patří nová generace takzvaných biofilmových probiotik, jejichž struktura kopíruje stav přátelských střevních
bakterií a jsou tak nejpřirozenější formou probiotik vůbec.
Jako první v Evropě uvedl na trh orální probiotika, podílí se na vývoji probiotik pro onkologické pacienty. Do odborné světové terminologie zavedl termín prebiotický index potravin, který určuje, jak daná potravina podporuje, nebo naopak zabíjí přátelské probiotické střevní bakterie. Unikátní jsou také jeho probiotika pro pejsky s návazností pro kompletní oblast animalcare. K jeho dalším aktivitám patří vývoj mikrobiomové kosmetiky, včetně parfémů s živými probiotiky.
