Chemoterapie je jedním z nejúčinnějších nástrojů v boji proti rakovině. Pomáhá ničit nádorové buňky a zabraňuje jejich dalšímu šíření. Bohužel má ale i mnoho vedlejších účinků. Kromě únavy, nevolnosti a oslabené imunity si někteří pacienti stěžují i na kognitivní problémy, jako jsou potíže s pamětí, koncentrací a zpracováním informací. Tento stav je známý jako chemobrain (chemomozek).

Nový výzkum z Ohio State University naznačuje, že tyto problémy mohou souviset se střevním mikrobiomem, a to tedy s obrovským množstvím bakterií a mikroorganismů, které žijí v našem zažívacím traktu. Chemoterapie totiž narušuje rovnováhu střevního mikrobiomu, což může mít negativní dopad nejen na trávení a imunitu, ale i na fungování mozku.

Vědci už několik let vědí, že mezi střevy a mozkem existuje úzké propojení tzv. střevně-mozková osa. Jednoduše řečeno, mikrobiom ve střevech dokáže ovlivnit naši psychiku, náladu, a dokonce i kognitivní schopnosti.

Bakterie ve střevech produkují látky, které se dostávají do krevního oběhu a mohou ovlivňovat nervovou soustavu. Zdravý mikrobiom například pomáhá regulovat tvorbu serotoninu, což je hormon ovlivňující náladu. Naopak nerovnováha ve střevním mikrobiomu může vést k zánětům a neurobiologickým změnám, které se mohou projevit úzkostí, depresí nebo problémy s pamětí.

V rámci výzkumu vědci sledovali 77 pacientek s rakovinou prsu, které podstoupily chemoterapii. Odebrali jim vzorky stolice a krve před, během a po léčbě a zároveň testovali jejich kognitivní funkce.

Vědci zjistili, že chemoterapie může výrazně narušit složení střevního mikrobiomu. Tahle změna pak souvisí se zánětlivými procesy v těle, které mohou mít širší dopad na zdraví. Ukázalo se také, že pacientky, u kterých byl mikrobiom poškozen víc, častěji zažívaly kognitivní problémy – třeba potíže se soustředěním nebo pamětí.

Hlavní autorka studie Leah Pyter uvedla, že ženy, které po chemoterapii vykazovaly zhoršení paměti a soustředění, měly zároveň nižší rozmanitost střevního mikrobiomu. Tento poznatek je významný, neboť naznačuje, že cílená obnova střevního mikrobiomu by mohla pomoci zmírnit některé vedlejší účinky chemoterapie.

Zdravý mikrobiom obsahuje tisíce druhů bakterií, které spolupracují a udržují rovnováhu v našem těle. Chemoterapie ale tuto rovnováhu narušuje, některé bakterie ničí, zatímco jiné se mohou přemnožit.
To může vést k:
Oslabení imunity – střevní bakterie hrají klíčovou roli v regulaci
imunitního systému.
Zánětům – narušení mikrobiomu může spustit chronický zánět, který
negativně ovlivňuje celé tělo včetně mozku.
Narušení produkce neurotransmiterů – změny v mikrobiomu mohou
ovlivnit tvorbu serotoninu a dalších látek důležitých pro funkci mozku.

Tento výzkum potvrzuje i předchozí studie na zvířatech. Pokusy na myších ukázaly, že chemoterapie způsobuje změny v mikrobiomu, což vede ke
změnám v mozku a chování. Nová studie nyní ukázala, že podobný efekt nastává i u lidí.

Tento objev otevírá nové možnosti pro zmírnění vedlejších účinků chemoterapie. Pokud dokážeme udržet střevní mikrobiom v lepší kondici, můžeme snížit dopady chemoterapie na mozek.

Možnosti, jak podpořit rovnováhu střevního mikrobiomu u pacientů po chemoterapii, zahrnují například užívání probiotik a prebiotik, které mohou přispět k udržení zdravého mikrobiálního prostředí. Významnou roli hraje také strava bohatá na vlákninu a fermentované potraviny, jež přirozeně podporují rozmanitost a stabilitu mikrobiomu. V některých případech se zvažuje i transplantace střevní mikrobioty (FMT), tedy přenos mikrobiálních kultur od zdravého dárce, která by mohla napomoci k obnově narušené mikrobiální rovnováhy. Lékaři ale upozorňují, že zatím není jasné, jaký typ probiotik by byl nejúčinnější, a proto je potřeba další výzkum.

David Cohn, lékař z Ohio State University Comprehensive Cancer Center, zdůrazňuje, že i přes nepříjemné vedlejší účinky je chemoterapie stále jednou z nejúčinnějších možností léčby rakoviny. Upozorňuje však, že je důležité zajistit, aby se pacienti nebáli podstoupit léčbu, která jim může zachránit život. Zároveň uznává, že vedlejší účinky mohou pacientům výrazně ztížit každodenní život. „Snažíme se najít způsoby, jak minimalizovat dopady léčby na kvalitu života pacientů. Tento výzkum nám může pomoci objevit nové přístupy k zvládání vedlejších účinků chemoterapie,“ dodává Cohn.

Výzkumníci nyní pracují na dalších studiích, které se zaměřují na to, jak střevní mikrobiom ovlivňuje nejen vedlejší účinky chemoterapie, ale i samotnou účinnost léčby rakoviny.

Tento výzkum ukazuje, že střevní mikrobiom hraje důležitou roli v tom, jak tělo reaguje na chemoterapii. Jeho narušení může vést nejen k trávicím problémům a oslabení imunity, ale i k problémům s pamětí a soustředěním.

Pokud se potvrdí, že úprava střevního mikrobiomu může pomoci zmírnit vedlejší účinky chemoterapie, může to přinést obrovskou změnu v péči o pacienty s rakovinou.

Zatím je ale potřeba další výzkum, aby se zjistilo, jaké konkrétní metody (např. probiotika nebo transplantace střevní mikrobioty) by byly nejúčinnější.

A co to znamená pro běžné pacienty? Pokud podstupujete chemoterapii, můžete se o svůj mikrobiom starat tím, že budete jíst zdravou stravu bohatou na vlákninu, fermentované potraviny a případně probiotika. Ale vždy po konzultaci s lékařem! 

Věda teprve odhaluje složité propojení mezi střevy a mozkem, ale jedno je jisté, to, co se děje v našich střevech, ovlivňuje mnohem víc, než jsme si dříve mysleli.

Zdroje:  

https://www.who.int/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/
https://www.gutmicrobiotaforhealth.com/

Chraňte to nejcennější – své zdraví!

Máte otázky týkající se mikrobiomu nebo procesu jeho uchování?

Neváhejte nám napsat, jsme tu pro vás!

profile 1
profile 2