Porod a mikrobiom. První velký vklad do fondu zdraví dítěte?

Těhotenství a porod jsou fascinující procesy. Za rostoucím bříškem a příchodem dítěte na svět se na pozadí odehrává řada procesů v těle matky i miminka, včetně změn či budování mikrobiomu. S pokrokem ve výzkumných metodách se odhaluje řada zajímavých souvislostí, ale také nových otázek. Kdy vlastně začíná přenos mikrobiomu z matky na dítě? Je opravdu tak velký rozdíl, zda se dítě narodí vaginálně, nebo císařským řezem? Jak osídlení mikrobioty (dříve označováno mikroflóry) miminka co nejvíce pomoci? A může rodič skrze mikrobiom dítěte udělat pro jeho zdraví ještě i něco navíc?

Velký třesk v děloze

Lidský mikrobiom se skládá z přibližně 100 bilionů organismů. Mezi prvním a třetím trimestrem se jeho složení u ženy však mění. V těle rostou počty bakterií spojené s vyššími nároky na skladování energie a protizánětlivými mechanismy. Vědci zároveň v řadě studií potvrdili, že dysbióza střevní mikrobioty matky může mít za následek komplikace v těhotenství, jako je například preeklampsie, těhotenská cukrovka, omezení růstu plodu, obezita či riziko předčasného porodu nebo dokonce potratu. 

Ještě poměrně nedávno se předpokládalo, že je děloha sterilní prostředí a osídlení mikrobioty začíná až během porodu, a to průchodem porodními cestami. Pokročilejší metody výzkumu i modelové situace u zvířat ale naznačují, že proces kolonizace může pravděpodobně začínat již během těhotenstvíPředpokládá se, že místa, ze kterých dochází v těle matky k přenosu mikrobiomu na vyvíjející se plod, jsou ústa, střevaa vagína.

Vaginální porod – to nejlepší pro mikrobiom. Opravdu?

Právě průchod skrze porodní cesty se ještě do loňského roku jevil jako klíčový pro osídlení mikrobiomu v těle miminka. Výzkumy ukazovaly u takto narozených dětí vyšší koncentraci Bakteroidů, Bifidobakterií a Laktobacilů, které od startu pomáhají rozvoji imunitního systému. 

K tomuto všeobecně uznávanému předpokladu se postavila studie publikovaná na jaře roku 2023 v kanadském žurnálu Frontiers in Cellular and Infection Microbiology. Ta sledovala přes 600 žen, které čekal porod vaginální či vedený císařským řezem. Výzkumníci jako závěr uvádějí, že se nezdá, že by se vystavení mateřské vaginální mikroflóře během přirozeného porodu odrazilo v mikrobiomu stolice kojence, a to 72 hodin, 10 dnů či tři měsíce po narození.

Přenos při průchodu porodními cestami možná tedy nebude jediným hráčem v boji o lepší mikrobiom dítěte. Novým předpokladem je, že na jeho utváření se podílí daleko více faktorů, například životní prostředí a mateřské mléko. Pro konkrétnější představu si ale budeme muset počkat na další výzkumy.

Hlavní riziko císařského řezu pro zdravou mikrobiotu

Trend císařských řezů roste. V České republice je takto zakončeno asi 20 % porodů. Celosvětové žebříčky v roce 2023 obsadila Dominikánská republika (62,9 %), Turecko (58,4 %) a Brazílie (56,4 %).  Samozřejmě, v situacích, kdy jde o zdraví matky a dítěte, je tato varianta nedocenitelná. Jeho nadužívání však nemá medicínské opodstatnění. Výzkumy ukazují, že děti narozené tímto způsobem, si mohou do života přinést predispozici pro řadu onemocnění, například alergie, astma, obezitu, diabetes 2. typu, poruchy autistického spektra či ADHD.

Za vším můžeme opět hledat i mikrobiom, který u dětí narozených císařským řezem není natolik rozmanitý. Najdeme v něm zejména rody bakterií, které dítě získalo z matčiny kůže a nemocničního prostředí.

Jako jedno z řešení, se kterým vědci v minulosti přišli, bylo použití speciálního tamponu, který lékaři hodnu před plánovanou sekcí umístili matce do vagíny a těsně před začátkem operace vytáhli. Čerstvě narozenému dítěti následně během pár vteřin touto gázou otřeli rty, tváře, trup, paže, nohy, genitálie, zadeček a záda. Proceduru nakonec ale američtí lékaři kvůli řadě možných komplikací nedoporučili – kromě bakterií přínosných byly děti vystaveny řadě patogenů, pokud matka nebyla dostatečně testována, zejména na streptokoka skupiny B.

Hlavní proměnnou, která se do pestrosti mikrobiomu novorozence negativně podepisuje, se tak v současnosti odborníkům jeví používání antibiotik. Ta se během císařského řezu, jakožto operace, rutinně aplikují pro potlačení infekce.

Jak tedy pomoci rozvíjet mikrobiom dítěte po císařském řezu? Na tohle už dnes odpověď známe – plným kojením. Výzkumy ukazují, že mikrobiom kojených dětí po císařském řezu se do půl roku po porodu svou skladbou sjednotí s mikrobiomem dětí, které byly narozeny vaginálně.

Uchování mikrobiomu miminka. Zodpovědná prevence

Důležitost střevní mikrobioty pro dobře fungující imunitní systém je dnes již neoddiskutovatelným faktem. V průběhu života však o její rozmanitost vlivem životního prostředí, stresu, stravovacích návyků či léčiv bohužel přicházíme.

Představte si, že byste mikrobiom dětí mohli obnovit do stavu před veškerými antibiotickými léčbami, kterými projde a které se na něm nenávratně podepíší. Díky možnostem první mikrobiomové banky Biome4Future je to možné. Ať už z preventivního hlediska, nebo pro využití v situaci, kdy se v rodině vyskytují nespecifické chronické střevní záněty nebo autoimunitní onemocnění. Aplikace vlastního mikrobiomu je bezpečně zvládne dostat zpět do latentní fáze.

Více informací o odběrech či uchování mikrobiomu najdete na stránkách Biome4Future.

Zdroje:

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5583026

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5648605

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8294792

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6443713

https://www.sciencenews.org/blog/growth-curve/should-c-section-babies-get-wiped-down-vagina-microbes

https://www.news-medical.net/news/20230330/Babies-gut-microbiome-is-not-influenced-by-vaginal-microbiome-new-study-suggests.aspx

https://asm.org/press-releases/2024/february/gut-microbiome-changes-during-pregnancy-may-influe

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9408136

https://www.chrissieyu.com/c-section-rates-statistics-uk-global